Historie dýhových misek
Dřevěné nádoby používali lidé od svých počátků a první skládané (dýhové) nádoby v podobě okovaných pohárů jsou známé z výzkumu v Německém Oberflachtu (přelom 6. a 7. století) nebo v Irsku (asi 75-10 př.n.l.). Skutečné dýhové misky a nádoby se ale začaly vyskytovat až ve středověku od 12. století a na území Českého království především od 13. století.
Pro vývoj dýhového nádobí neexistuje žádná chronologie vývoje ani typologie, jako je tomu například u keramického nádobí. Základní osvědčené tvary se vyráběly po celou dobu středověku a lze jen snad říci, že s postupujícím časem bylo nádobí řemeslně propracovanější a výška nádob se zvětšila. Dalším úskalím poznání dýhového nádobí je fakt, že vzhledem k použitému materiálu se zachoval jen nepatrný zlomek z původní produkce. Tedy pouze nádoby, které zůstaly uloženy v trvale zavodněném prostředí bez přístupu vzduchu. Z těchto izolovaných nálezů a oblastí vyplývá, že v jednotlivých oblastech byly drobné regionální zvláštnosti ve výrobě, které jinde nenacházíme.
Během středověku se bedněné nádoby velmi rozšířily do všech částí Evropy a používaly se pak po dlouhé období až do sklonku 16. století. Nejrůznější formy skládaných misek, se ale používaly na venkově a v lidové tradici i nadále až do 19. století.
Existuje množství archeologických nálezů, které dokládají velkou tvarovou variabilitu dýhových misek, tak široké spektrum využití v domácnosti, k hygienickým a zdravotnickým účelům, i v řemeslné výrobě. Faktem je také to, že se jednalo často o jednorázové nádobí, srovnatelné s dnešními kelímky a tácky. Oproti složitějším a proto i dražším soustruženým výrobkům to bylo velmi dostupné a levné nádobí, protože v té době neměla lidská práce téměř žádnou cenu a byla vyvážena jen hodnotou výrobku. Právě v takových miskách mohly být prodávány drobné plody a další zboží na tržnicích. Jindy mohl hostitel pro početnou hostinu připravit pokrmy, které byly servírovány v levných dýhových miskách, aby neutrácel za nádobí. Nádoby pak po hostině byly mokré a mohly skončit v odpadní jímce i se zbytky jídla od hostiny. Tento fakt může souviset i s častou otázkou, proč se misky nevyužívaly jako palivo. Možná některé k topení posloužily, ale to už dnes s jistotou nezjistíme.